Zatím se neví název 2

14. září 2013 v 14:55 |  Moje příběhy
Takže, je tu další část. Byla bych moc ráda, kdyby jste mi poholi vymyslet název, at můžu vytvořit rubriku jen na tento příběh :) Jako obvikle bych byla ráda za váš názor. Předchozí kapitolu najdete ZDE!

1. kapitola (2. část)

Odvrátila se ode dveří. Podívala se na proti po ulici. Byla to taková typická čvrt s rodinými domky, ale nikdy nechápala, proč tam jsou i ty velké, dlouhé obytné domy. Ale vlastně byla i ráda. Jen málo se stávalo, že mezi nimi byla tenká dlouhá ulička na další ulici. To Stella přímo milovala. Ráda tama chodila. Ta ulička ji sice naháněla strach, ale bylo to jediné místo, kde se mohla v případě nutnosti schovat. Nikdo tama nechodil. Nikdo ji tam nikdy neviděl vcházet, ani s tama vycházet. Nevěděla jestli je to dobře nebo ne, ale co. Hlavně, že všude chodila včas.
Přišla k uličce a zahleděla se do ní. Zdála se jí o mnoho delší než obvikle, jakoby ji chtěla zadržet. Jakoby ji nechtěla do školy pustit. Stella pokrčila rameny a sevřela pevně v ruce papírek, jehož obsah stále neznala. Nadechla se a opatrně vešla dovnitř. Podívala se na hodinky, které již ukazovaly půl osmé. Stella se zhrozila. Za pět minut ji má jet autobus a ona trčí stále kousek od svého domu. Nechtěla přijít první den pozdě. Rozhodla se běžet.
Její dopad na nohy se v uličce rozduněl, kvůli botům na klínku, které měla na sobě. Slyšela svůj dech, který přehlušoval zvuk klínků. Držela se uprostřed uličky, aby se nedotkla těch hnusných sliznatých stěn. Ulice nebyla udržována, takže se na podlaze válelo leco. Dívala se pod nohy a myslela na to, že to s takovou nestihne. Podívala se před sebe a zvrtla se ji noha. Donutilo ji to zastavit. Nechápavě zírala před sebe a snažila se popadnout dech. Ohlédla se za sebe a pak zase před sebe. Nacházela se přesně uprostřed. Opřela se o kolena a nechápala co to má znamenat. Zdálo se ji, že s každým krokem se konec uličky mezi obytnými domy prodlužuje. Její zrak spadl na hodinky. Už za dvě minuty ji má běžet autobus.
Znovu se rozběhla a na všechno kašlala. Snažila se myslet na to dobré, co ji ve škole potká. Snažila se myslet na přátele, pokud nějaké získá. V tu chvíli se podívala před sebe a zjistila, že už je nakonci. Před sebou viděla autobusovou zastávku a to ji donutilo zase se ohlédnout. Ulička byla zase normální. Co to bylo, pomyslela si a srovnala si vlasy. Popadla dech. Teprve ted si všimla, že na zastávce stojí pár lidí. Rychle překročila ulici a nedala na sobě nic znát.
Nervozně si k nim stoupla a svou pěst s papírkem sevřela ještě více. Nechtěla se ted s nikým bavit. Zvlášt ne, když si nebyla jistá, jestli tito lidé stejné věkové kategorie jako je Stella, jedou tam kam ona. Navíc ji vůbec nepřipadali sympatičtí. Vypadali přesně jako ti lidé, ze kterých měla odjakživa strach, kteří měli kamenný výraz a zírali na ni, ale proč se objevili na stejné zastávce jako ona? Vrtalo ji to hlavou. Nevšímala si jich. Modlila se, at přijede autobus. Měl přijet už před minutou.
Když ho konečně spatřila v dálce, mrkla se na hodinky. Měl šest minut zpoždění. Šest minut tu stála s lidma, které ji donutili, aby ji naskočila husí kůže pokaždé, když se na ni někdo z nich podíval. Autobus zastavil a otevřeli se dvířka. Stella na nic nečekala a okamžitě vběhla dovnitř. Koupila si jízdenku a podívala se na sedadla ostatních cestujících. Nebylo tam moc mladých lidí, spíše více důchodců, kteří potřebují svést. Radši si ani nesedala. Stála a chytla se tyče vedle. Byla otočená k oknu a pozorovala míhající se domy.
Její pocity se smíšili, když autobus zastavil před novou školou. Stella jakoby zkameněla a zůstala nehnutě stát ve dveřích autobusu. ,,Tak... vystupovat!" okřikl ji řidič, aby mohl zavřít dveře a odjet. Stella pomalu sešla poslední schod až její boty ucítili pevný chodník. Stálo na parkovišti tolik aut, starších studentů, než je ona sama. Většina studentů byla venku a vůbec si nevšímala hnusného počasí. Naopak si ho spíše užívali. Stelle také nedělalo dobře svíticí slunce. Milovala déšt. Milovala každou kapku, která se dotkla její kůže i jejich vlasů, ale dneska nebylo po dešti ani památky.
Škola byla nově zrekonstruovaná převážně do bílé barvy. Nebyla zašlá, zdálo se, že přes prázdniny nově natřená. Její okna se nádherně leskla. Deset metrů před vchodem školy stála nádherná fontána, kolem které stálo pár laviček. Nechyběla ani samozdřejmě školní zahrada s lavičkami, stoly na obědy a samozdřejmě školní stkřínky pod tunelem. Všechno to vypadalo kouzelně a Stella se trochu uvolnila. Trošku povolila pěst ve které se stále nacházel srolovaný papírek. Vydechla si.
Vstoupila za bránu školy a napjatě se rozhlížela kolem. Její oči se rozzářili když pohlédla na příjemně vypadající studenty. Rozhodla se udělat první krok a najít svou skřínku. Šla kolem fontány, kterou si musela jednou obejít. Moc ji uchvátila. Ty bílé lavičky kolem, všechno bylo tak čisté.
Sedla si na lavičku a sundala se zad batoh. Vložila do něj papírek s věštbou a vytáhla papírek s číslem její skříňky. Její máma do školi ještě včera volala, aby zjistila co a jak. Stella byla ráda, že tam nemusela volat ona. Ještě včera měla o škole jiné mínění, ale dnes pochopila, že se spletla...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MaggieMaiiツ MaggieMaiiツ | E-mail | Web | 15. září 2013 v 11:59 | Reagovat

Skvěle napsané. Někde chybí háček nebo třeba čárka, ale když jsem se vžila do děje, gramatické chyby mi vůbec nevadily.
Z tebe jednou něco bude. :-)

2 mico-grey mico-grey | Web | 16. září 2013 v 14:41 | Reagovat

Krásne, ale názov sa asi nedá poradiť, ked nevieme presne o čom to ešte bude :)

3 Superstroj Superstroj | 16. září 2013 v 15:49 | Reagovat

Uchvatne prosím pokračuj

4 Nana-san (ナナ) Nana-san (ナナ) | Web | 16. září 2013 v 17:37 | Reagovat

Wau, no wau! Prvý dojem na blog ... "ty kokos, super layout!" ... Idem si prečítať poviedku, ale musela som si prečítať diel dozadu, čo mi vôbec nevadilo! Fakt nádherné story, síce pár gramatických chýb, ale to nevadí! Fakt nádherné, pokračuj, veľmi rada budem čítať aj naďalej tvoje stories :)

5 Connieskign Connieskign | E-mail | Web | 16. září 2017 v 16:51 | Reagovat

Hello friends!
I am an official representative of private company which deals with all kinds of written work (essay, coursework, dissertation, presentation, report, etc) in short time.
We are ready to offer a free accomplishment of written work hoping for further cooperation and honest feedback about our service.
Send your work topics to our email: discount@edu-paper.com. This offer has limited quantities!!!
Details on our website:
https://essay-top.biz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama